CZ EN DE

Aktuálně nabízíme
tyto volné pozice:

Mistr výrobního týmu na montáži, Nástrojař, Elektromontér, Zámečník, Svářeč, CNC obráběč, Skladník / Manipulant - řidič VZV, Přípravář lakovny, Zkušební technik elektro, Údržba areálu - na DPČ nebo DPP, Koordinátor zavádění nových výrob, Strategický/á nákupčí, Lakýrník, Brusič, ad. kompletní nabídka...

 toV Bühleru dostal příležitost pracovat v novém a učit se nové. Kmu potřebuje zdraví a pozitivního ducha

Jizerskou padesátku v její zkrácené podobě jelo letos přes pět tisíc účastníků. Jedním z nich byl i devětašedesátiletý Jan Klíma, který v Bühler CZ pracuje v technologii a je jedním ze dvou nejstarších zaměstnanců firmy. Závod uběhl za 1 hodinu, 19 minut a 51 vteřin a celou dobu se držel uprostřed startovního pole. „Až na konci závodu jsem zjistil, že ten „závodník“ s nízkým číslem 1957, za kterého jsem se zavěsil, byl doktor Jan Pirk a že mi „utekl“ o osm minut“, usmívá se. (foto je z loňského ročníku závodu).

Jan Klíma o sobě říká, že je lyžař amatér. V mládí se v různých oddílech věnoval plavání a cyklistice. V lyžování je samouk. Začal sjezdovým lyžováním a až v pozdějším věku přešel k běžkám. Jizerskou padesátku běhá od roku 1988.

Kdy jste začal běhat padesátku?

„Začal jsem už v roce 1981 Krušnohorskou padesátkou, tu jsem jel ještě 6x a tehdy poprvé ještě na dřevěných lyžích. Ale protože jsem měl příbuzné v Liberci a oba se podíleli na organizaci Jizerské padesátky, nebylo pro ně těžké mě přesvědčit, abych se nejslavnějšího běhu také účastnil. Poprvé se tak stalo v roce 1988, kdy jsem J 50 jel spolu s mým kamarádem. Od té doby ji jezdím pořád. Kromě ročníků, kdy se kvůli nedostatku sněhu vůbec nekonala, jsem ji vynechal jen jednou, když byla přeložena na jaro a já jsem zrovna onemocněl.“

Startoval jste v kategorii 60 – 70, kde se klasifikovalo asi 230 lidí...

„Moje letošní startovní číslo - 3420 – odpovídalo mému pořadí v loňském ročníku, kdy startovalo 4 800 lidí. Letos se v rámci padesátky jelo 7 závodů, moje kategorie jela smyčku 4x4 km. Neměl jsem nic natrénováno, stál jsem letos poprvé na lyžích, které byly při závodě mírně pomalejší. Pro mě bylo letos zajímavé, že jsem stál při hromadném startu 400 lidí v řadě blízko za Janem Pirkem, kterého si vážím a který je známý ze své profese kardiochirurga. Znám jej jako sportovce a účastníka mnoha běžeckých závodů. Vím, že pravidelně běhá na lyžích a že je lepší než já. Letos měl číslo 1957. I po startu jsem se náhodou dostal ob jednoho závodníka za něj. Proto pro mne byla výzva, zda s ním udržím tempo. Po 1,5 km jsem ale zjistil, že tempo v této stopě je na mne příliš rychlé a odstoupil jsem do pomalejší stopy. Když jsem si druhý den přečetl výsledkovou listinu, zjistil jsem, že Jan Pirk byl v cíli o 8 minut rychlejší než já. Měl jsem krásný pocit.“

Co vás motivuje k „závodit“?

„Moje zdraví a pozitivní naladění. Mám pořád závodního ducha, v závodě jsou lidi, kteří jedou rekreačně, já naplno v rámci svého věku. Víte, když jsem si zkoušel na Silvestra běžet patnáctku na suchu, tak jsem ji uběhl 1: 38 h mohl jsem tedy na J50 být lepší. Ale já závodím sám se sebou, důležité pro mě je tedy udržet si svou výkonnost, abych nešel dolů. Pořád vidím vzor v mé 85leté příbuzné, která je stále aktivní, a v Lokomotivě Liberec vede cvičení seniorů. Té přece nemohu udělat ostudu. Aby člověk mohl být pozitivně naladěn, musí tomu odpovídat také jeho zdravotní stav. A každý je za svoje zdraví zodpovědný, každý pro ně může něco udělat. A já jsem rád, že zatím nemám žádné zdravotní potíže.“

Vy prý nejste „pracující důchodce“?

„Ne, jsem rarita. Jsem ročník 1947, a když jsem se kdysi rozhodoval, zda zažádat o vyplácení důchodu, vnímal jsem to hanlivě: přece nebudu „prduch“. Řekl jsem si: Ne, já budu normálně pracující, já si nepožádám o důchod. A tak když jedu vlakem, ani nemám slevu. Protože průkazku bych dostal, kdybych doložil, že pobírám důchod....

Jak se cítíte uvnitř firmy Bühler, která se v posledních letech tolik proměnila?

Vrátil jsem se do technologie, zpracovávám nabídky, technické změny, a protože dobře ovládám technickou němčinu, mám na starosti také komunikaci technologie s mateřskou firmou Bühler Group ve Švýcarsku. Moc mě to baví. Navíc se firma hodně proměnila. Když Bühler koupil tento bývalý žamberský závod Rietru, rozhodl se, že postaví novou plechovou výrobu. Takže mám příležitost pracovat v něčem, co je super nové včetně strojů a vybavení, že je tu moderní a čisté pracovní prostředí a ani moje práce není stereotyp. Stále se učím něco nového, a i když to často přináší mnohé potíže, tak je to velmi zajímavé a pro mě velmi pozitivní a také je to jedinečné široko daleko. V naší republice takových firem zaměřených na moderní plechařinu mnoho není.

A na co se těšíte?

Těším se na nové výrobky, které by sem měly přijít. I kdybych to už měl pozorovat z dáli, tak vidím, že firma jde dopředu. A z toho mám radost.

Děkuji. Zdenka Hanyšová Celá

© 2014 - 2016 Bühler CZ, s.r.o. Žamberk,  Veškerá práva vyhrazena | Realizace HezkéWEBY.cz